Euroskepse - může být i nebezpečná?

Mnohé strany se výrazně profilují kritikou EU. Komu lze tuto kritiku věřit a čím taková kritika může být až nebezpečná?

V Čechách máme politické strany, o kterých je mnoho z nás přesvědčeno, že se přímo či nepřímo účastnili procesu vytváření klientelistických vazeb. Tím se jim pochopitelně podařilo vytvořit velmi chaotický a deformovaný soubor zákonů a pravidel, ve kterých musíme žít. A tuto skutečnost takové strany bezostyšně a někdy až hystericky popírají. Jakou může mít váhu, když představitelé takových stran plamenně útočí na legislativní překombinovanost EU? Ale ono to tak bývá. Je to jako když nepořádek před domem hystericky kritizuje ten největší bordelář. Jak nám takoví politici mohou být prospěšní? Jejich prospěšnost bude mít hodnotu jedině zápornou. Jak vysokou hodnotu zodpovědnosti za veřejné blaho může mít taková skupina lidí? Rozhodně tu nejnižší. Stejně tak hrozivě zní kritika evropské ekologické posedlosti od politiků, kteří se přímo či nepřímo účastnili totální lobistické deformace dotací solárních elektráren.

Konstruktivní kritiky není nikdy dost a vůči EU obzvlášť. Ale křiklounství diletanta je jen jeho ostudou. Doma se nám to sice moc nepovedlo, ale tu Evropu srovnáme do latě, to budete koukat! Samozřejmě nemohu odhadnout, zda si tuto skutečnost výše uvedení politici uvědomují a snaží se oslovit voliče, kteří takové souvislosti přehlédnou anebo to pod tíhou vlastní pýchy opravdu myslí vážně. Za mě mohu říct jen: Muhehé, ale vosumnáckrát Muhehé!